Na vlně

20. února 2010 v 21:50 | urabwe |  Zážitky
Včera večer jsem si šla lehnout brzo...jak jsem tak ležela v posteli....a už měla zhasnuté světlo,napadlo mě,že se na posteli posadím do tureckého sedu.

Přesně takhle jsem seděla asi před půl rokem.Tenkrát jsem se v něm nějakým způsobem báječně uvolnila a když jsem otevřela oči zjistila jsme,že jsem své ruce,které mi původně spočívali v klíně,zvedla,aniž bych si toho všimla,asi do výšky žaludku.Chvíli jsem se na ně dívala,vypadali normálně,až na to,že byly jako by trochu namodrale zářivé.O to větší bylo moje překvapení,když se začali pomalu rozplývat a zjistila jsem,že moje fyzické ruce mi pořád leží v klíně.:D

No a jak jsem tam tak zase seděla,tak jsem si uvědomila,že moje únava pochází z jakési vnitřní ztuhlosti,že kdy by tam nebyla ta ztuhlost,nebyla by únava.No,nedokážu uspokojivě popsat jaké to je,když ta vnitřní ztuhlost zmizí...Je to jako by vaše tělo splývalo v jedné vlně,možná mi rozumíte,možná ne :D.No a jak sem tam tak seděla,začala jsem tu ztuhlost uvolňovat...Opravdu ani ne za čtvrt minuty moje únava znatelně opadla.

Když jsem pak šla do koupelny,zjistila jsem,že můj obličej vypadá úplně stejně jako když jsem se jednou opravdu hodně naplnila energií...Našla jsem svůj vlastní způsob získávání energie...tak jednoduchý a lehký.

A taky jsem si uvědomila,že když jsi "na vlně" jsi nabitý energií....


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 symbolicalka symbolicalka | Web | 24. února 2010 v 14:29 | Reagovat

a měla jsi překřížený nohy nebo "spojený?"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama